Tak se nám zase hrálo Déčko a za ten půlrok si to už bez toho lepení nedokážu ani představit, možná by mě to ani už nebavilo, kdyby se všichni experti přihlásili sami a včas, byla by to nuda, bez toho adrenalinu a čekování každé čtyři hodiny, co se změnilo, kdo vypadl a kdo naopak potvrdil nebo změnil informaci, o dopravě ani nemluvě.
Hrálo se i Éčko a protože máme očko na té "unii" (mrkmrk), tak nám vyšel rozpis tak, aniž bychom museli někoho žádat nebo blufovat s hlášenkou. Takže jedno turbo auto jelo z Kostelce z Éčka na Déčko do Dobříše. Posádkou byli nesmrtelní kluci, kteří neznají únavu a bolest Petr Nepraš a Koki. Přidal se k nim i ztracený syn Přemek. Základem pak byli kluci z Céčka - Karbič, který se vrátil ze sjezdovky a hned explodoval sedmi (!) body a Špalda, který v sobotu za Céčko hrál. Pomohl i Jenda a Snejk z U23, kteří měli za sebou také dva zápasy. Za legendy pak nastoupili Kuba Mucha, který nastoupil po roce a půl a Martin Šáda, který zmáčknul svého fyzioterapeuta, aby ho od minule spravil a díky tomu, že je již delší dobu Středočechem, tak jsme měli na zápase i zástup jeho fans, kteří mohli slavit jeho hattrick!. Nebyl ale jediný - svoje fanoušky měl i taktéž domácí Jirka Hadamovský a nesmíme zapomenout i na další posilu a ztraceného syna Ondru. Doplnili nás ještě šikovní mladíci drobnějšího vzrůstu - Pavlík do útoku a Brabíňo do brány a mohlo se začít.
Nepříjemný los nás ale na Déčku čekal, protože první zápas s posledním týmem tabulky a následně s prvním a ještě domácím, to prostě je těžké překalibrovat i na takové borce, které jsem výše jmenoval.
Takže první zápas byl asi nejzajímavější tím, že proti nám nastoupili tři kluci, kteří byli ještě starší než já. Já jsem si ale mohl dovolit ten komfort a nehrát a jen se dívat na tu parádu, kdy naši střelci se prosmýkali obranou soupeře a individuálně nebo kombinačně zakončují a navyšují naše skóre. Zajímavostí pro pamětníky, konkrétně ty tři naše nejstarší, kteří pode mnou ještě trénovali v mládeži, bylo i to míčky z branky B.U.H. lovil náš bývalý brankář Štěpán Pavel a bylo to celkem 13x. Oproti tomu náš junior Tomáš Brabec mohl slavit, kdy sice moc zákroků neměl, ale o to je to právě těžší udržet čisté konto a nezkazit si to.
Takže gratulace a relativní úspěch z bohužel "povinného“ vítězství, ale soupeři všechna čest. Druhý zápas jsem bohužel už nemohl zůstat, protože jsem měl hráčské povinnosti na áčku a moc mě to mrzí, protože zápas proti silné a domácí Dobříši musel být výživný a report z něj vám přináší právě již zmíněný nejmladší hráč sestavy junior Tomáš Brabec.
Po vydatném občerstvení v místní hospodě Modrá Kočka jsme nastoupili do druhého zápasu proti prvnímu týmu tabulky TJ Sokol Dobříš. Na tento zápas se přišlo dle pořadatelů podívat 89 diváků, kteří byli z velké většiny příznivci Dobříše, avšak pár panteřích fanoušků se zde také našlo. Již od první třetiny nám soupeř dával najevo, že dnes se bude hrát rychlý a tvrdý florbal. Během první části se dokázal prosadit Jakub Mucha, který nás podržel na rozdílu pouze dvou gólů ve prospěch Dobříše. Ve druhé třetině nám soupeř začal postupně odskakovat a tím se nám začala vzdalovat i šance na výhru. Ve třetí třetině se soupeři dařilo skórovat, avšak my jsme se k ničemu většímu nedokázali dostat. V závěru ještě dokázal prosadit Dominik Korolus, a tím snížil na konečných 8:2.
I přesto že jsme na hřišti nechali všechno, tak měl soupeř po celý zápas na vrch a my jsme s ním nestíhali držet krok. Pro Dobříš jsme byli důstojným soupeřem, avšak to nestačilo a Dobříš zůstává i na dále neporaženým týmem tabulky.
Autoři: Štěpán Weber a Tomáš Brabec