Zní to prostě, ale není to vždy jednoduché. Vždycky je zatím kus nějaké práce, která stojí spoustu sil, soustředění a nervů.  Jarda Jágr by asi jen těžko hrál ještě v 47 letech hokej na vrcholné úrovni, kdyby po večerech nevozil na zimáku dvacetikilovou vestu a nestřílel palačinkama. Samo to prostě nepřijde. Je to oboustranná dřina, spolupráce hráčů a trenérů, kteří jdou společně za vítězstvím. A přitom jsme každý jenom člověk, který má svojí hlavu a dělá chyby, což tu cestu za úspěchem dělá ještě těžší, ale o to je to zase pestřejší. Třeba když vedete o dva góly a zrovna ti ujede balón z hokejky přímo před bránu, kde to soupeř zamete pod víko. No a drama je na světě. Nebo když o minutu později uděláte zbytečnou vysokou a je z toho nájezd. Měli jste vidět střídačku, krve by se v nich nedořezal. No a pak ten nájezd golman chytí, taková exploze emocí. Vyhraješ, dostaví se úleva a euforie zároveň.

Zkusíš se z chyb poučit a jedeš dál. Pak vyhraješ 7:0, dáš výstavní góly, že bejt tam holky tak možná sundaj i trika. Na nás moc holek nechodí, takže nic. Každopádně máš nulu v kolonce obdržených gólů a máš o šest bodů v tabulce víc. Kdo za to může? Každý, kdo na tom hřišti dneska byl a přispěl svým výkonem k obrazu celé hry. V týmovém sportu to musí celé šlapat jako jeden muž a všichni se musí doplňovat, čehož se během této sezóny podařilo docílit.

Panthers Praha B - Alien Nation 4:3 Panthers Praha B - Jeleni Unhošť 7:0

Autor: Pták