Do prvního zápasu jsme vkročili s výherním nasazením krátce po poledni. Vyrovnaný zápas s Rudnou se odvíjel dle očekávání nahoru a dolu jako na horské dráze. Běhavý florbal typický pro juniory našel svoje kořeny i u dorostenců. Zlom nastal po neúspěšném oslabení, když nás protihráči přehráli pouhých patnáct vteřin do konce třetiny. Stav jsme se ještě snažili obrátit, ale špatné rozebrání hráčů při standardce vyústilo v další odskok, který už se nám přes veškerou snahu nepodařilo obrátit v náš prospěch.

Do druhého zápasu jsme šli s čistou hlavou po delší pauze. Hned v prvním střídání jsme prokázali, že jsme připraveni ukázat co v nás je. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat, ale i přes nepříznivou první třetinu jsme cítili flow zápasu v našich rukách. O to víc nám vlila krev do žil přesilovka a famózní trefa Filipa Stašáka, který vymetl pavučiny v odkrytém vikýři. Na gól jsme navázali hnedka třikrát a po skvělé sekvenci individuálních i kombinačních akcí jsme odskočili o tři branky. Dobříš se ještě pokusila udělat něco s výsledkem, ale snížila jen o dvě branky a odvolání brankáře by se jim bývalo bylo vymstilo nebýt sirény, která signalizovala konec zápasu, ve chvíli kdy Patrik Zalabák mával smutně hokejkou poté, co vstřelil branku pouhou sekundu po hvizdu.

Autor: Filip Urban