To bychom to ale nebyli my, aby to nebylo s nějakou parádou nebo dramatem navíc. Paradoxně nejpovedenější byl z naší strany totiž asi start, kdy jsme přehráli nepříjemný Olymp, a to navíc způsobem, že tribuny musel náš florbal i bavit. Podobně to vypadalo i s Vinohrady, které ale svým osvědčeným „hrajem všecko na jednoho rychlíka“ stylem stáhly ztrátu 1:4 až na remízu, což byly rozhodně ztracené dva body – alespoň jsme si nepříjemný závěr zpříjemnili pěknou a smysluplnou diskuzí s nepříliš klidným vedením soupeřovy lavičky.

Role favorita pak nabrala pár ran i proti Chodovu, který ze dvou útoků udělal dva góly, zatímco my se na ty své klasicky nadřeli a byť to tam na konci létalo ze všech směrů a vybrali jsme si kopec smůly, nic lepšího než remízu jsme neumlátili. Ta by naopak byla zlatá v závěru turnaje a vlastně i ligové sezony proti Mladé Boleslavi, která většinu času držela míček, nic zvláštního s ním ale díkybohu vymyslet nedokázala a naopak se po závěrečném bouřlivém obratu podařilo vykutat druhé cenné vítězství.

Ligová sezona je tam u konce, ta turnajová ale teprve začíná. Díky všem klukům i posilám od holek, kteří za nás přes rok bojovali a těšíme se v Brně, Náchodě, na PFC a dalších akcích!