Ale popořadě. Nejprve nás čekaly postupivší Kobylisy, o kterých už dva týdny básnil Karlos, že jim kdysi v dobách mladších žáků nasázel tři fíky za poločas (krásná to doba). Že to bude podobné napověděl už začátek, ve kterém jsme se rychle utrhli do dvoubrankového vedení, které nám nicméně evidentně stačilo a tak jsme po úvodní dominanci přenechali slovo soupeři. Ten dlouhou chvíli bojoval spíš sám s sebou a z nabídnutých šancí vytvářel spíš protiútoky proti vlastním řadám. Korigovat dokázal až za stavu 0:3 a dvěma rychlými góly zadělal na drama, to však bylo vše a v závěru vůbec netlačil, ba ani nenapadal. S balonkem na hokejkách a v poklidném režimu jsme si nakonec došli pro první vítězství v poměru 4:2.

Druhý zápas jsme vyzvali jednu z domácích Spart (na turnaji se představily hned dvě) a pamětníci jistě vzpomenuli na legendární rozlučku s loňskou sezonou, kdy stařičká nafukovačka skoro vypadla ze základů a přítomní rodiče pak tři dny a tři noci nemohli mluvit, jak měli vyřvané hlasivky.  I tentokrát to byl mač se vším všudy, chvíli jsme vedli my, chvíli Sparta, v jednu chvíli to dokonce byla naše ztráta o tři fíky, kterou jsme střelami typu "čudla" a "kariusovka" dokázali dohnat ještě před první sirénou.

Druhá půle byla doslova antickým dramatem, padlo celkem 14 branek, testosteron cákal na všechny strany, nebyla nouze snad o nic. Moc tomu bohužel nepomohli páni arbitři, kteří se nedokázali přenést přes fakt, že se prostě mají pískat všechny souboje stejně a při každé žádosti o vysvětlení na trenéry koukali jako diabetik do cukrárny. V závěru při jedné z prapodivných přesilovek utekla Sparta do dvoubrankového náskoku, který jsme ani v šesti nedokázali stáhnout, naopak jsme ještě přišli o Sama, který byl cáknut tolikrát, že se v závěru pomstil svou první dvojkou na starších.

Před zápasem o třetí místo museli trenéři Paučis s Bobrem odjet na svoje zápasy, utkání s Davlí tak přinášíme z pera kouče Dráši:

Zápas pro nás začal v poklidném duchu, většinu času jsme strávili na polovině soupeře a prakticky jsme ani nemuseli bránit. Sice jsme měli slabší střelu, dokázali jsme si ale i přesto vypracovat pohodlný náskok 3:0. Poté se náš sok konečně probral a dvěma rychlými góly z úniků stáhl ztrátu na jedinou branku. I ve druhé půli jsme nicméně dominovali, nedokázali jsme to však přenést i na skóre. Nakonec jsme se doslova prokousali k vítězství 5:3, které bylo pečetěno výstavní koupačkou přes celé kluziště.

.

Děkujeme rodičům za podporu a přejeme příjemné svátky, uvidíme se až na konci ledna na domácím turnaji v Radlicích. Kluci zaslouží pochvalu zejména za fakt, že se až na jednu výjimku nenechali vytočit okolnostmi zejména ve druhém špílu. Proto i tady zopakujeme výzvu pro všechny čtenáře - pojďte pískat! Kvalita rozhodčích na některých soutěžích je dost žalostná (čest výjimkám), pokud tedy máte čas a chuť, jsou to relativně jednoduché peníze (např. za zápas v nejnižších mužských ligách, trvající něco málo přes hodinu, inkasujete nesmyslných 300 korun - a to těch zápasů pískáte třeba šest). Díky patří i všem třem soupeřům za fér utkání a pořadatelům za perfektní organizaci.

Panthers Praha B - TJ Kobylisy 4:2 Panthers Praha B - Sparta Praha 6:8 Panthers Praha B - FBK Davle 5:3 (o 3. místo)

Autor: Paučis, Dráša