Mužské Déčko ve své pouti druhou nejvyšší regionální ligou v uplynulých týdnech poctilo návštěvou jak sedlčasnké gymnázium, tak i domácí radlickou nafukovačku. Pohledy na nepříliš povedená představení přináší v obsáhlých eposech David Ghali a Tomáš Pauček.
I v listopadu pokračovaly boje mladších žáků, tentokrát mimo hlavní město. Jak se Panterům a netradičně i jedné Panterce dařilo?
Další nesmírně vyrovnanou bitvu odehráli o víkendu elitní muži, kteří doma v Rudné přivítali pražského rivala z Wizards. A na vítězství se pořádně nadřeli, po třech vyrovnaných třetinách a bezbrankovém prodloužení jim bonusový bod až v osmé sérii nájezdů vystřelil Josef Nový.
V neděli 17. listopadu se sestava naší přípravky utkala se čtyřmi týmy na Královských Vinohradech. Realizační tým měl novou trenérskou posilu Terezu Kučerovou, která vám celý turnaj popíše.
Po třech letech se Panteři vrátili na turnaj Gothia a výprava to byla úspěšná – kromě spousty cenných zkušeností se ze Švédska vrátili i se dvěma sadami medailí, o které se postarali elévové a mladší žáci!
Celkově pět panteřích výprav odehrálo na Gothii 25 zápasů, z toho ze 13 odešlo vítězně a 12 skončilo porážkou při celkovém skóre 103:88. Do těchto statistik nepočítáme družstvo elévů, kterému se, podobně jako v tuzemských soutěžích, výsledky ani skóre nepočítalo. Nejúspěšnějšími celky se stalo družstvo dorostenek, které z šesti utkání nezvládlo pouze to čtvrtfinálové a skončilo tedy i těsně pod medailovými příčkami, a Mlži BLACK, kteří svou první prohru zapsali v semifinálové bitvě s Vaxjö a z turnaje si tedy odnesli cenný bronz.
Obě družstva se zároveň podepsala pod nejvyšší výhry turnaje – mlži přehráli hned zkraje skupiny švédské Kinna IBK poměrem 15:2, dorostenky si pak poradily s Gnosjö vysoko 13:1. A jak putování svých celků viděli samotní trenéři?
Elévové na Gothii hráli skupinu B11, což jsou kluci 2011 a mladší. První půlku turnaje jsme však odehráli na dvě čtveřice napůl s klukama 2012 a 2013. V druhé půlce turnaje se k nám připojili kluci z týmu Mlžů WHITE (ročník 2011), který na turnaji skončil, a zbytek turnaje jsme tak odehráli na čtveřice tři. A i když věkový rozdíl nebyl tak veliký, stejně jsme odehráli prakticky všechny zápasy proti borcům o hlavu větší, hold urostlí Skandinávci (ať již samotní Švédové, tak ale i Dánové a Norové).
Nebudu tady popisovat zápas od zápasu, zaprvé by to bylo příliš dlouhé a zadruhé jsme celý turnaj odehráli bez počítání skóre, a tak v tom duchu budu i pokračovat. Vím, že to pro mnoho z Vás bude znít neuvěřitelně, ale opravdu se v nejmenší kategorii nepočítalo skóre, na scoreboardu stále svítilo 0:0. Ale věřte, že to mělo něco do sebe a atmosféra na zápasech byla stále přátelská a nikdo si nepotřeboval honit triko v počtu nastřílených gólů. Všichni jsme se tak mohli soustředit jen a jen na aktuální hru a neslo to své ovoce. Krásně to shrnul Forest, který se dostavil až na náš poslední zápas: „Ty kluci jsou fakt najetý, hrozně se podle mě zlepšili“, což jenom potvrdilo to, co jsme si mysleli i my s Ďurdou, a tak si odvážíme z Gothie medaili zcela zaslouženě, i když byla v této kategorii určená naprosto všem.
Dalším překvápkem pro nás byli rozhodčí, kteří také fungovali trošku jinak, než jsme zvyklí. Na zápasech panovala prakticky jejich totální nedotknutelnost, tzn. že i když jsme se přiznali k chybě, oni stejně trvali na svém rozhodnutí a přisoudili balónek nám. Samozřejmě to mělo své pro a proti, nad tím už se každý zamyslete sami. Ještě chci moc a moc všechny kluky pochválit, byli jsme vždycky všude včas (a že to bylo cestování) a na nic nezapomínali a na zápasy tak vždy všechno měli. Tady jen odbočím, jediným, kdo ztratil svou florbalku byl Vojta, ale kdo ho zná, tak to zas moc velké překvapení není. A na úplný závěr, chci poděkovat za spolukoučování Ďurdovi, bylo to moc fajn, bezva nám to klapalo. Díky všem, doufám, že jste si to užili stejně jako já.
Autor: Dan Horna
P.S. těch zážitků bylo spousta a bylo by to na dlouho, tak snad jen pro zasvěcené pár hesel k oživení fajn vzpomínek: Klubbhuset, Max, nugetky, hokejové semifinále, Valhalla, trajekt, prsíčkář, dvojhousky, měřič rychlosti, jede jede mašinka, koulovačka a v neposlední řadě třeba ještě exkluzivní šunka…
Mlži BLACK vyrazili na Gothii s tajnými medailovými ambicemi a ty Panteři naplňovali už od úvodního dne. Klidná výhra v přáteláku nad Včelínem se opakovala i na úvod skupiny, kde jsme nejprve přejeli švédské Kinna IBK 15:2, abychom následně perfektním taktickým výkonem udrželi na uzdě i silné Kladno a zvítězili přesvědčivě 5:1. Druhý hrací den už se trochu ozvaly i naše hlavy, hlavně v závěrečném souboji s (díkybohu) největším skupinovým outsiderem, celkové skóre 20:1 (ve skupině dohromady 40:4) ale dávalo naději i do vyřazovacích bojů.
Tam už čekali daleko silnější soupeři a trochu nás může mrzet, že někdo takový nečíhal už ve skupině. Osmifinálový sok z Fagerhultu nám dokonce poprvé za celý turnaj dal první gól, soustředěným výkonem jsme ale vývoj dokázali otočit a nebýt zbytečných ztrát v závěru, mohlo to být i bez nervů. Čtvrtfinále pak přineslo ryze český souboj s Plzní, která si do Švédska dovezla i dvě velmi šikovné výjimky. S nadsázkou se dá říct, že nás skoro porazili její vlastní fanoušci, kteří se do toho za našeho vedení 2:0 opřeli, dostali nás díky své pozici přímo za naší střídačkou pod obrovský tlak a to, že jsme na takovou podporu proti nám nebyli zvyklí, nám svázalo ruce a Plzeň naopak posadilo na koně. I s trochou štěstí jsme nakonec zápas dovedli do nájezdů, kde to ale zase bylo představení radlické šikovnosti a neomylnost našich střelců rozpoutala obrovskou panteří radost – prokleté čtvrtfinále totiž bylo většinou naší stopkou.
Do vytouženého finále už jsme se ale dostat nedokázali a zcela objektivně musíme říct, že to byl konec zasloužený. Semifinálový sok z Vaxjö nám dovolil vzdorovat jen nějakých deset minut, ve zbytku zápasu se projevila jeho převaha jak na hokejce, tak i v postavení a rychlosti, navíc měli Švédové daleko početnější řady než Panteři, na nichž už se logicky projevovala únava a vyčerpanost z dvou těžkých zápasů předtím. Výsledek 2:5 je možná ještě milosrdný, na druhou stranu ale zasloužený a vědomí toho, že jsme s tak kvalitním soupeřem dokázali hrát téměř vyrovnaný výsledek, nás může posunout mnohem dál než nějaký debakl.
Klukům za turnaj patří obrovská pochvala a to nejen za to, že přivezli medaili z jednoho z největších turnajů na světě, ale především díky způsobu, s jakým k většině zápasů přistoupili a vůli, kterou při jejich zvládání projevili. Sami sobě jsme snad dokázali, že máme obrovský potenciál na to být ještě lepší, teď už je to jen o tom, abychom tímto způsobem přistoupili i k tréninkům a dalším aktivitám. Užijte si placku, vstřebejte všechny zážitky (a nové lásky) odpočiňte si a brzy se vidíme zpět na značkách. Děkujeme i rodičům a dalším našim družstvům (především juniorkám) za obrovskou podporu během turnaje, moc si jí vážíme!
Autor: Tomáš Pauček
Den před turnajem, stejně jako ostatní panteří družstva, čekal mlže WHITE přátelský zápas proti České Lípě. I přes prohru 5:7 jsme si mysleli, že na turnaj jsme připraveni adekvátně, ale z omylu nás hned v prvním utkání vyvedlo švédské Surte prohrou 2:5. Teprve druhý zápas proti jedinému českému soupeři skupiny nám dal pořádnou lekci v podobě debaklu 0:20 (zdravíme vítěze kategorie B12 Avalanche).
Druhý den začal pěkně ostrou zkouškou proti špičkovému klubu planety - Pixbu Wallenstam. Ani nejbojovnější výkon turnaje a motivace trenéra v podobě burgeru z Burger King k výhře nepomohla, ale porážka 4:9 nebyla něco za co se stydět - jak soupeř, tak rozhodčí výrazně ocenili výkon a odhodlání. Se stejným výkonem jsme nastoupili i proti Malmö a pro oko diváka muselo být utkání pohlazením na duši. Bohužel jediná zbytečná branka zápasu na dost otevřenou bližší tyč Máry Filipa rozhodla vše a nejtěsnějším rozdílem 0:1 jsme odcházeli s další porážkou. Poslední utkání skupiny ve večerních hodinách sice doprovázela výrazná podpora rodičů a starších žákyň, ale i Tullinge bylo nad naše síly v poměru 2:6.
Další den na stejné hale nás čekalo předkolo play-off B a konečně se jednalo o soupeře s podobnou úspěšností ve skupině - IBK Lund. Vstup do zápasu by se dal nazvat parádou, s vedením 3:1 byli všichni Češi v hale naprosto spokojeni. Pocit neporazitelnosti ale nakonec způsobil naší zkázu a ani těžce vyřvaný timeout (na rozhodčího všichni čeští příznivci volali zhruba minutu, pozn. trenéra) nedokázal zvrátit porážku 3:6 a konec v turnaji, u kterého nechybělo daleko k slzám (zejména u jednoho z trenérů, nebudeme jmenovat). Ačkoliv jsme dostali v celkovém součtu docela klepec, tak turnaj i tak hodnotíme v celku pozitivně zejména díky týmovému duchu a faktům, že si kluci turnaj užili a jako jediní naši zástupci navštívili zápasy všech ostatních družstev Panthers. Děkujeme klukům za super turnaj, zážitky i nějaké ty bizárky a zejména také rodičům v čele s panem Filipem, kteří nám na zápasech dokázali vytvořit skvělou atmosféru!
Autor: Jan Pauček
G15 se vydaly do Švédska s několika posilami, které nakonec tvořily hned polovinu týmu. Celá sedmnáctičlenná výprava si pak ještě před odjezdem stanovila ten nejvyšší možný cíl – zisk mistrovského titulu.
Kvalita, kterou jsme jako tým měli, nám zajistila průchod skupinou bez ztráty kytičky, jediným zádrhelem se pak ukázal být zápas s Engelholmem, který jsme ale nakonec ovládli poměrem 3:1. Paradoxně nám ale dobrý výkon proti slabším soupeřům nepřinesl to, co bychom ve skupině potřebovali – tedy nějaký opravdu těžký zápas, jenž by prověřil i naše slabé stránky.
Ty se tak poprvé ukázaly až ve čtvrtfinálové bitvě s našlapaným Vaxjö. I přes relativně pohodlný den, kdy jsme se nejdříve dobře vyspali a následně podpořili mlže, jsme v závěru večera měli jediný zápas. Všichni jsme moc jsme si dobře uvědomovali sílu soupeře i skutečnosti co bude v utkání rozhodovat. Do utkání jsme i přes lehkou nervozitu vstoupili dobře naladěni a vyrovnaná hra nám zpočátku seděla. Švédská polovina podpořená početnou skupinou fanoušků nám dělala problémy zejména v nebezpečných protiútocích. Více jsme ale ze hry jsme těžili my a byla jen otázka času kdy překonáme brankářku.
To se nám bohužel dlouho nedařilo a když krátce po začátku druhé poloviny doslova dotlačila balon za záda brankáře Zuzka, rozhodčí jej neuznal. Hru jsme si začali lehce komplikovat sami a ač se nám následně povedlo jít do vedení, soupeř nám začal dělat čím dál tím větší problémy a po chvilce srovnal a dokonce odskočil. I přes zvýšený tlak v závěru utkání se nám vyrovnat nepodařilo a tak naše cesta bohužel v turnaji skončila.
Bohužel turnaj se vzhledem k nastaveným cílům nedá hodnotit jako úspěšný. Nicméně věřím, že s odstupem času ho budeme vnímat jako velmi užitečný. Porážka nás všechny obrovsky mrzela, může tak pro nás být motivací k další práci, trénování a překonávání sebe sama. Osobně bych chtěl za sebe i za Matyho holkám moc poděkovat, neb přestože jsme nedošli k našemu cíli, každou minutu jsme si užili naplno a věřím, že jsme v tomto složení nehráli naposled.
Autor: Jan Sysel
Náš první zápas byl proti Munka-Ljungby IBK, ve kterém jsme padli 1:3 a po tomto utkání, ve kterém jsme si zvykali na švédský metr rozhodčích, jsme vlastně byli rádi, že máme stejný počet zdravých hráček jako před ním. Zápas měl blíže spíš k bojovým sportům než k florbalu. Jako druhý soupeř nás čekal FBC Kalmarsund. Po první polovině hrací doby na tabuli svítil výsledek 6:2 a švédský tým už si myslel že má vyhráno. Po půli ovšem nastoupil zcela rozdílný tým, který si s Kalmarem následujících patnáct minut herní doby dělal co chtěl, bohužel i třetina 3:0 pro nás byla na tři body málo a tak se po třiceti minutách opět radoval soupeř.
V pátek nás čekaly závěrečné zápasy ve skupině a první z nich byl proti Landvetter IBK Wings, první část pak holky zvládly držet krok i proti favoritovi. V druhé polovině už to tak slavné nebylo a Wings zapli a ukázali jasně svoji roli favorita a vzali si zápas na svoji stranu. Poslední bitva znamenala i české derby s Kladnem. Zápas to byl ne tak gólově bohatý, ale holky ho zvládly skvěle a mohli se radovat z prvního vítězství na turnaji.
Do play-off i tak vstoupily velice pokorně a zároveň s velkým odhodláním. Zápas velice pohledný a z role trenéra nadmíru uspokojivý. Vidět takový posun za tak krátkou dobu bylo úžasné a za to chceme holkám velice poděkovat. Celkově turnaj splnil nastavený cíl a těšíme se na budoucí spolupráci jak s holkama, tak se samotným klubem. Děkujeme pořadateli i JJ za zprostředkování turnaje.
Autor: John Hodek, Marco Lombino
