A jelikož se to také potřetí krylo s naším Céčkem, tak bylo dopředu jasné, že sestava bude opět hubená. Prvnímu soupeři jsme se postavili v sedmi statečných plus samozřejmě Vesmír v bráně. Groteskou na úvod byla scénka, kdy Amík vešel do šatny a zeptal se: "Tak kluci, kdo má moji hokejku". Jelikož nás bylo jen pár, tak ta chvíle, kdy si s ostatními vyměňujete překvapené pohledy, trvala docela krátce. Vysvětlení bylo, že Amík měl hokejku ve vaku Míly Mattese, který ale tento turnaj zrovna vynechal.

Zajímavostí bylo, že výsledkem tohoto utkání mělo být, že se jeden tým odlepí ode dna tabulky a bude slavit první body. Mohlo to tedy ještě teoreticky skončit remízou a protože soutěž je řízená severním regionem, kde se zápasy ještě nehrají do rozhodnutí, mohlo to být i takto. Ale k tomu bylo daleko. Zase jsme se ukázali v pravém smyslu jako nováčci a mladíci, co ještě nevědí, jak to velcí kluci hrají a dostali jsme pořádně za vyučenou. Taktiku jsme dodržovali asi tak do stavu, kdy jsme prohrávali o dva nebo tři góly a pak jsme to už soupeři jen ulehčovali, roztahaní po celém hřišti, nekoncentrovaní, nebyli jsme si schopni nahrát ani vystřelit a prohrávali souboje. Dokonce jsme si dali i dva vlastňáky a udělali klukům z Lovosic takovou hezkou neděli a darovali první body tak snadno, že s toho snad ani nemohli mít pořádnou radost (poznámka: ale docela měli).

Po zápase jsme si zase museli trochu promluvit a prosdílet nabyté zkušenosti a podívat se, kde jsme udělali chybu - ještě že jsme měli dva zápasy pauzu a tak jsme stihli probrat opravdu všechno. Jak tomu tak někdy bývá, jednu negativní zkušenost můžete přebít jinou a ta tu původní zastíní - oblíbená taktika dosluhující vlády i prezidentské kanceláře, oblíbená kouřová clona.

Tu nám obstaral personál místní restaurace, který nám velmi naléhavě sděloval, že jsou normální restaurace a velmi jasně nám dali najevo, že nejsme vítáni a tak jsme si čas užili venku a na tribuně a nechali volná místa v restauraci jiným - normálnějším hostům a sledovali online, jak naši mladší kolegové z C POWER drtí své soupeře a záviděli jak jich je na soupisce zbytečně třináct! :-)

Kromě toho jsme ještě přeskupili a přehodnotili sestavu. Oproti předem plánovanému swapu Bendíka (našeho juniorního pomocníka) za ostříleného borce a profesinálního taťky Petra Svojítky ještě v mezizápasovém pohovoru rezignoval na svůj post Amík, takže proti favorizovanému soupeři z Boleslavi jsme se postavili na nástup v počtu 6+1. Kluci z Bolky však byli fér a po vzoru poslanců ve sněmovně udělali párování a odvolali také jednu ze svých stars a sice Jirku Boušku, za což jsme byli rádi, že budeme moct alespoň občas dát nohu z kolotoče dolů.

Hráli jsme ale úplně jinak, to vědomí, že hrajeme s lepším soupeřem, nám pomohlo se koncentrovat a podat lepší výkon, plus jsme měli i potřebnou dávku štěstí a neskutečně čaroval Vesmír v bráně. Když pak zazněla siréna oznamující konec první periody, chvilku jsme se na sebe překvapeně dívali, protože na tabuli svítilo skóre 0:0. Než se nám přestala točit hlava, začala druhá část, do které jsme poměrně neplánovaně vletěli a najednou jsme si to s Martinem Denkem dvakrát dali a vedli jsme 2:0, šok, půlka zápasu a bylo to tak akorát na to poděkovat a jet domů a trochu jsme polevili, Bolka trochu zabrala a na konci třetiny jsme už tekli 2:4. Plán byl poučit se z krizového vývoje a zabránit opakování scénáře, ale sil bylo málo a i když jsme ještě dali dva góly, jeden z přesilovky a druhý ze samostatného úniku, tak klasické desítce se nám zabránit nepovedlo a máme tak zase sběr poučení na příště, kdy nás už snad bude trochu víc a navážeme na tenhle výkon, který byl zatím z těch posledních dvou turnajů nejlepší.

Autor: Štěpán Weber

Panthers Praha - ASK Lovosice 1:10 (0:2, 1:4, 0:4)  online
Panthers Praha - Fl. akademie MB 4:10 (0:0, 2:4, 2:6)  online