Dnešní utkání se odehrálo v, pro mnohé známé, městské sportovní hale Lokomotiva. Již několikrát jsme zde trávili společnělé chvilky na soustředění, takže hala a především povrch haly pro nás nebyl nic nového. Dnes jsme přijeli v dost oklestěné sestavě ještě navíc doplněné o 2 mladíky, pro které to byla premiéra v mužském áčku. Na vině byla mnohá zranění a nemoci. Přesto nám před zápasem nechyběl optimismus a chuť do hry.

Začátek zápasu vyzněl jasně pro nás. Dalo by se říci, že v první třetině jsme byli jasně lepší. Od začátku jsme si vypracovávali jednu šanci za druhou. Jednu z nich využil ve 4. minutě Martin Kalous. Nebyla to kdovíjaká paráda. Kali prostě plácnul do odraženého balónku a ten se zanedlouho třepotal v síti bezmocného brankáře. Asistenci si připsal Pepa Zelinka. I v dalším průběhu třetiny jsme si vytvořili hned několik velkých šancí, ale ne a ne to tam padnout. Pak ale nastoupil všemi obávaný první útok ve složení Pokorný, Tomiška, Janoušek. Nejdříve jsme v obranném pásmu vybojovali balón, poté Jára výborně vyvezl balón, přesně našel Pokyho, který to jako na zlatém podnosu připravil Zbyňďovi, který krásně zavěsil. Nááádherná souhra. Myslím, že takovéto akce byla v Národní lize škoda, daleko více by ji to slušelo někde v Superlize (myslím té švédské). Třetina skončila 2:0 a my jsme se spokojeně odebrali do šaten. Tam na nás čekalo kromě dřevákovské nadílky od Vojty Šafránka, také pomelo od Jany Ježkové (Děkujeme). Náladu nám už nám snad nemohlo zkazit nic.

Teda respektive mohlo, a to druhá třetina zápasu. Do té jsme sice nastoupili s odhodláním jako do té první, ale prostě to nějak nešlo. Zbytečně jsme ztráceli balónky a nechali soupeře hrát. Ve 23. minutě si šel odpočinout na trestnou lavičku Sebastian Jakob. Soupeř přesilovku krásnou souhrou využil a snížil na 2:1. Za nedlouho po Sébovi se na již zahřátou trestnou lavici šel posadit také mladík Martin Šáda. Ani změna formace na oslabení nám nepomohla a soupeř trestal podruhé. Oba dva góly padly téměř identicky. Nicklas nahrával a Ribnikár se do prázdné nemýlil. Nutno však podotknout, že obě vyloučení byla hodně, hodně přísná. Ani po těchto 2 obdržených gólech se situace moc nezměnila. Soupeř většinu času na balónku, sice ne v nebezpečné pozici, ale tímto nám tak zabránil se dostat do nějakého tlaku. My jsme se zaměřovali spíše na brejky. A jeden takový brejk nám vyšel náramně. Poky vytáhl po lajně, Zbyňďa si odskočil a z otočky vypálil dělovku na bránu. Lépe to snad ani trefit nešlo, na přední tyč, mezi ruku a nohu, no nechtěl bych být gólmanem a muset tohle chytat. Jinak než gólem to ani skončit nemohlo, takže vedeme 3:2. Už to vypadá, že za tohoto stavu odejdeme do šaten. Jenže dvě vteřiny před koncem zahravají domácí standartku nebezpečně blízko naší branky. A v čase 39:59 proměňují. 3:3.

Do třetí třetiny se nastupuje za nerozhodného stavu. A jak to tak i bývá, nebyla to kdovíjaká podívaná. Taktika zde zamezila jakékoli florbalovosti. Nikdo nechtěl dostat gól, protože ten by právě mohl rozhodnout. Jednu z mála šanci unikající Kalous využít ani nemohl, protože mu to domácí hrůzostrašnou sekerou nedovolili. Rozhodčí si toho však všimli a dostali jsme výhodu trestného střílení. Pokiáš se rozjel jak je jeho zvykem, položil si gólmana, jenže ten mu jeho zakončení do odkryté brány fantasticky vykopl. Asi všichni, kdo nájezd viděli, se musí shodnout, že to Poky udělal dobře, ale brankář se tentokrát opravdu zaskvěl. Následnou přesilovku jsme nevyužili. Zápas se už dohrával do prodloužení, jenže z ničeho nic se již podruhé za krátkou dobu řítil z úhlu sám na brankáře Martin Kalous. Nádherně utekl všem obráncům (k překvapení všech, možná i jeho samotného), nedopadlo to však podle jeho představ, balónek se mu rozskákal a nebylo z toho nic. Toto nasměrovalo hru až do prodloužení.

Prodloužení se již od nové sezóny hraje systémem 3 na 3, a tak bylo na Jenčovi, jak to postaví. První lajna ve složení Koli, Krůša a Pápa, tam byli v podstatě hlavně, aby nedostali a pokud možno vybojovali balón pro tu pravou jedničku ????. A to se jim nakonec podařilo. Když pak šli střídat, tak celou halu zaplavila vlna zděšení. Když domácí viděli, jak hostující 39,73 A 91 překračují mantinel, bylo všem  jasné, že už je vlastně rozhodnuto. Nejdříve Poky až nelidsky vykoupal domácího útočníka a uháněl sám na brankáře, ten mu to ještě vyrazil. Jenže zanedlouho tato trojice rozjela druhou smrtící akci, kdy po přiťuknutí Domeze Zbyňďa s lehkostí oběhnul bránícího hráče a řítili se již podruhé s Pokym 2 na 1. Kvalitní střelu sice brankář vyrazil před sebe, ale Zbyňďa ukázal proč se mu začalo říkat Tommygun a odražený balón přehodil přes brankáře a do prázdné ze vzduchu zavěsil. Určitě je všem jasně, že na tomto gólu si bude největší zásluhy připisovat Jenča, který už teď stoprocentně všem vykládá, jak dobře to zase postavil.

Sice jsme vyhráli až v prodloužení, ale 2 body proti takovémuto týmu se sestavou s jakou jsme dnes přijeli jsou rozhodně veliký úspěch. Velikou, opravdu obrovitánskou pochvalu si zaslouží Matěj Najvárek a Filip Záveský, pro které to byl první zápas za áčko. Vzhledem k tomu, že tito borci stále trénují s juniorkou a byl to jejich vlastně úplně první kontakt s mužskou soutěží, tak to na nich vůbec nebylo poznat. Dneska hráli výborně. Dále také musíme poděkovat výborně chytajícímu Hrůšovi, nejen jemu, ale v podstatě celému golmanskému trojlístku (Hrůša, Rasťo a Slavaťák), kteří nás drží v těžkých momentech a především v posledních několika zápasech jsme vyhráli jejich zásluhou. A samozřejmě nesmíme zapomenout pochválit Zbyňďu Tomišku, který je v posledních zápasech prostě k nezastavení. V posledních 2 zápasech zaznamenal 2 hattricky a dnes si také odnesl cenu pro nejlepšího hráče utkání. Těžko říct čím to bude, jestli spojením s Pokym, kdy hrají jako zamlada, nebo tím, že si koupil nové tkaničky u bot. Asi spíš tím Pokym. To už bude dneska asi všechno…

Autor: Zbyněk "Tommygun" Tomiška