Štěpáne, nový seriál a úvodní rozhovor s Tebou děláme v nelehké době a situaci, kterou si pravděpodobně nikdo z nás před pár týdny nedokázal ani náznakem představit. Jak to, co se teď ve světě děje, vnímáš Ty? Jak velký zásah do běžného života to pro Tebe je?

Asi se nenajde nikdo, kdo by nevnímal současnou výjimečnou situaci, ale i tak se najdou rozdíly v tom, za jak výrazný zásah do našich životů to považujeme. Základ je, že prostě nevíme a i kdyby ničeho jiného nebylo, tak věřím tomu, že nám to může pomoct - ne jenom k tomu používat fráze typu "společně to zvládneme" nebo "budeme pak silnější", těmhle větám, které říká každý, se snažím vyhýbat a snažím se na to podívat ze širšího pohledu.

Překvapila, nebo naopak potěšila Tě reakce našich ostatních občanů naší republiky? Zejména pro mladší z nás je to situace zcela nová a neznámá, odrazilo se to podle Tebe i na chování obyvatel?

Zvykli jsme si využívat náš globalizovaný svět a všechny jeho výhody, ale zapomněli jsme, že má i řadu nevýhod. Navykli jsme si plánovat na delší čas dopředu s tím, že nám to vychází, a tím pádem jsme začali žít s velkou mírou jistoty. To, že k nám přišla globální epidemie, je možná ve finále dobré i proto, abychom si uvědomili, že máme (nebo jsme měli?) velký luxus v podobě bezpečí a stability, kterou většina lidí v historii neměla a ani v současnosti nemá.

Věřím, že nám to pomůže si tohle znovu uvědomit, stejně tak i fakt, že chování jednotlivce je klíčové pro situaci celé společnosti, což je symbolické v mnoha ohledech - vzpomeňte si například, jak jednotlivci reagovali, když si začali uvědomovat možnou nadcházející hrozbu.

Dalo se podle tebe na současnou krizi lépe připravit či jí předejít?

Na takovou situaci se nedá připravit - těch možností, jak je náš florbal, náš stát, náš svět zranitelný, je mnohem mnohem více - dá se jen předpřipravit a pak umět vybrat ta správná krizová řešení. V krizi se pak ukazují skutečné lidské vlastnosti mnohem více než v běžné situaci, ostatně můžeme to vidět i na managementu našeho státu.

Když jsi zmínil management státu, jak přijímáš ta hodně tvrdá a postupně se stupňující nařízení, která ze Strakovy akademie přichází?

Nezbývá nám než respektovat a být vděčný za to, co se povede a strpět to, co už tak dobré nebylo a poradit si, zůstat nejen kriticky konstruktivní, ale i disciplinovaný a poučit se. 

Společný rozhovor děláme v době, kdy jsou "dávno" přerušeny veškeré sportovní akce a zakázáno sdružování většího počtu lidí, v jakém režim tedy vlastně v tuhle chvíli funguje celý klub? Na čem se teď "pod rouškou" pracuje?

Florbal, stejně jako celý sport a jiné další kratochvíle a věci k životu v čase krize zbytné, jsou stranou zájmu všech. To ale neznamená, že nepracujeme - pracujeme jako velká část společnosti jinou formou a mimořádnou situaci využíváme ke změně způsobu práce, nikoliv ke změně cílů. Pracujeme na věcech, na které není nebo nebyl dříve čas, dotahujeme resty a dlouhodobé projekty, pracujeme na strategiích jednotlivých úseků a i tak pečlivě zvažujeme, do čeho se pustit hned a co snese odkladu i v této době. Budeme vytvářet pracovní skupiny na některé projekty a připravujeme i sofistikované dotazníky, díky kterým chceme získat konkrétnější zpětnou vazbu od našich členů na věci, ve kterých jsme sami nerozhodní.

S přerušením sportovních akcí bohužel přišlo i smutné rozhodnutí z ústředí Českého florbalu, které předčasně ukončilo stávající soutěžní sezonu a ta se tak na rozdíl například od první fotbalové ligy nebude po skončení současné krize dohrávat. Jak na to reagovali hráči, rodiče, trenéři? Existovaly ještě nějaké další varianty, které by umlčely i tiché hlasy o "sportovní nespravedlnosti"?

Dotazy k tomuto samozřejmě jsou, většinou jsou ale ze strany hráčů nebo spíše trenérů, kteří řeší sportovní dopad a vliv na příští sezonu. Co se alternativ týče, objevil se i návrh na změnu soutěží na příští sezonu, která by toto zohlednila. Za mě osobně jsem k tomu skeptický, sezona prostě skončila z rozhodnutí vyšší moci a můžeme se přít o to, jak by dopadla nebo jak by dopadnout měla, kdo by měl postoupit a kdo sestoupit a jestli to je nebo není spravedlivé. Spravedlivé to je i není - je to pro všechny stejné, ale samozřejmě to poškodí více celky, které jsou lepší a které pracují než ty, kdo jsou slabí a v soutěži přesto setrvají. Osobně mám ale pocit, že toto je velmi předčasné a sebestředné už ve vztahu k tomu, co jsem psal na začátku - nyní se hraje o to, abychom zvládli toto období a aby vůbec ta další sezona proběhla regulérně a dle toho jak jsme zvyklí a i to bude velká výhra. Řešit k tomu ještě sportovní (ne)spravedlnost mi přijde malicherné a málo pokorné. 

Jsi předsedou regionální ligové komise a členem regionálního výkonného výběru, odkud přišlo i původní nařízení o přerušení pouze mládežnických soutěží, jak ta rozhodnutí v těchto orgánech postupně probíhala? Rozhodovali jste i o následném kompletním ukončení?

Jen pro upřesnění: regionální ligová komise je odborný orgán, všechny rozhodnutí přijímá regionální výkonný výbor - tam jsme se sešli krizově v úterý 10. března, kdy přišlo nařízení vlády o zamezení akcí nad 100 osob a tam jsme řešili to, jestli přerušíme všechny soutěže nebo jen ty dětské, kde je více účastníků a tou dobou jsme se rozhodli dlouhodobé soutěže ještě zachovat v režimu bez diváků. Od té chvíle ale vzaly věci rychlý spád a už za nás rozhodovaly nadřízené instituce.

Co jinak běžně znamená práce v ligové komisi a výkonném výboru? Jak se to dá skloubit s klubovou činností, když se vlastně jedná o práci v oddílově nejpočetnějším regionu republiky?

Obecně je práce ve výkonném výboru a v dalších komisích (kromě ligové, kde jsem předseda, jsem členem i komise rozhodčích) asi obtížně představitelná, byť v něčem je to práci v klubu podobné. Rád používám přirovnání, že Český florbal (lidově Unie) a jeho regionální složky jsou vlastně takový klub, jehož členové nejsou hráči, ale oddíly. A samozřejmě víte sami dobře, jak je někdy těžké něco v nějaké skupině dojednat, když každý pocházíte z jiného prostředí a máte jiné zájmy nebo se třeba jenom nechápete nebo nemáte dostatek informací. Proto je potřeba být vyzbrojen trpělivostí, neustále se vzdělávat, naslouchat a hledat cesty k řešení nebo třeba jenom porozumění.

Náš region je navíc úplně někde jinde, než ostatní kraje co se týče úplně všeho, počtu soutěží, životní úrovně a obecně standardů, což je jedno z témat, které se snažím vyzdvihnout. Dále je to lidská kapacita na obsluhu celého systému (v tom je to velmi podobné s prací v klubu) a samozřejmě také rozhodčí. Snažím se ale nejít cestou negace, že všechno je špatně, ale přicházet s konstruktivními návrhy, jak situaci pomoci, které ale často naráží na to, že ve větším společenství je někdy obtížné něco změnit - byť třeba jen zažité představy.

Jak tedy v této situaci, kdy se s otazníkem vstupuje do každého nového dne, probíhá příprava na následující nejisté období? S jakými scénáři teď uvnitř klubu pracujete?

I v takovéto době musíme plánovat, od toho tu jsme... Musíme být připraveni na všechny varianty, od té optimistické, že se za pár týdnů začnou věci vracet k normálu, až po ty horší, ve kterých je to v nedohlednu. Proto tedy i nadále evidujeme účast na všechny letní akce od různých turnajů až po soustředění a i nadále tak budou trenéři v tomto své svěřence a rodiče "uhánět" k vyjádření se k účasti. Berme to tedy tak, že se na všechny akce zatím přihlašuje za běžných podmínek, přestože je nám jasné, jak je to obtížné říct. Zároveň trenéři potřebují informace o tom, s kým a v jakém počtu mohou počítat. Pokud některá akce nebude moci proběhnout, tak samozřejmě neproběhne.

Jak moc v takovém plánování a celkově návratu do běžného režimu mohou pomoci nové tváře, které v teď již minulé sezoně postupně rozšířily stávající řady klubových pracovníků? Co si od nových přírůstků vlastně slibujete? Byl takový "hromadný nábor" plánovaný?

Vezmu to zeširoka - kdo mě zná, tak ví, že velkým tématem je pro mě udržitelnost a to v jakékoliv podobě. Když to vztáhneme na klub, tak dlouhodobě je do jeho chodu zapojeno poměrně dost lidí, kterým za to patří nekonečný dík! Jenže standardy rostou na všech stranách a pokud chcete pracovat systematicky a dlouhodobě, tak to nejde stavět jenom na dobrovolných úvazcích - tedy na lidech, kteří pomáhají omezeně nebo jen když mají čas. Bez nich to samozřejmě nejde, ale tu kostru, tu strukturu klubu, tu je potřeba naplnit co nejvíce lidmi, co to budou dělat na nějakou formu úvazku a procesy stabilizovat a tím zkvalitnit.

To je dlouhodobý úkol, který nikdy nekončí, ale proč se to stalo až v této sezoně je z části i náhoda a z části samozřejmě výsledek nějakého trvalého úsilí a té zmíněné trpělivosti. Ale je příznačné, že za uplynulý rok se do chodu klubu zapojilo v nové roli minimálně 6 lidí, a to na pozice jak výkonné, tak podpůrné, lidé jak z klubu, tak lidi, co byli mimo něj a to nám velmi pomohlo a je to vidět v tom, že věci, na které nebyl dlouho čas, se najednou skokově pohnuly. A moc se těším, až je všechny v tomto seriálu, představíme a seznámíme s nimi naše čtenáře a fanoušky. :-)

Jaké jsou tedy plány na období po skončení karantény a pomalého návratu do zajetých kolejí? Jaký podle Tebe takový návrat zvládne naše společnost?

Až se to uklidní... V mojí roli je potřeba, abych byl optimista a dával lidem naději. Od přírody jsem ale spíš pesimista, někdy proto, abych se nechal překvapit, někdy zase z důvody přípravy na nejhorší. Jistě teď víme jen to, že vlastně nic nevíme, snad vyjma toho, že celá tahle krize bude mít velký dopad na naše životy. Může to dopadnout dobře a lidstvo, společnost, florbal, náš klub to zvládne, časem na to zapomene stejně jako na další menší pohromy a převrství to další starosti. Může se ale stát i to (a teď schválně používám oblíbenou frázi), že už svět nebude jako dřív. Že budeme naše životy členit na dobu před a po koronaviru. Že se změní způsob našich životů, našich návyků, naší ekonomiky, naší zábavy. Pravda bude asi někde mezi tím a bude záležet na tom, za jak dlouho.

To je ta otázka, která nyní napadá čím dál více lidí a všichni, kdo mají něco na starost a jsou tedy ti manažeři, tak se musí nyní rozdvojit (pokud tak již neučinili) a plánovat vše tak, jakoby se nic nedělo a zároveň kreslit krizové scénáře. Každopádně abych odpověděl, tak pokud vše dobře dopadne, tak máme v plánu spustit spoustu novinek v provozu klubu, jak dílčích vylepšení, tak systémových věcí. Velké téma je sportovní koncepce, kde pracujeme na velkých změnách, které se můžou projevit různě, jiným schématem tréninků, tréninky navíc, úpravou struktury družstev. Změny se budou dít i v ženské složce, projekty máme připraveny v marketingu i ve věcech týkající se textilu, mají přijít inovace ve správě klubu a členské sekce a mnoho dalšího... Na všem teď pracujeme a chceme tento čas využít, když se naskytl a naskočit pak zpět, pokud to okolnosti dovolí. 

Zároveň chci ale apelovat na to, abychom zůstali nohama na zemi a nekoukali na všechno jen skrz florbal, protože aktuálně svět čelí výzvě, proti které je náš malý florbal úplně zanedbatelný a to si prosím s pokorou uvědomme.