V ranní bitvě nastoupily Panterky proti Dvojce Praha. První polovina byla dosti jednostranná, soupeřky byly jasně lepší a nadělovaly nám jednu branku za druhou. Ve druhé části jsme tak měli co dohánět a bylo to v ní z naší strany mnohem lepší – soupeři jsme se vyrovnali, začali si tvořit vlastní šance a několik jich i dostali za záda brankářky. V konečném výsledku jsme sice stále utrpěli celkem vysokou porážku, povedená druhá část nám ale určitě zlepšila náladu.

Druhý zápas proti Kutné Hoře už to z naší strany bylo daleko lepší než úvod prvního mače a soupeře jsme od začátku přehrávali, přičemž jsme ho sami do zakončení moc nepouštěli. Občas to sice vypadalo, že se v našich řadách vyhlásila soutěž „kdo častěji trefí snižovač“, i tak se nám ale podařilo dát dostatek gólů k tomu, abychom zvítězili. Na druhou stranu ani Kutná Hora nedala svou kůži zadarmo a několikrát před naší brankou zle zatopila, na obrat to ale naštěstí nestačilo.

Závěrečný duel s SKV pak přinesl velkou přestřelku. Oba týmy se soustředily zejména na útok a v obraně nechávaly otevřená vrátka, bylo tak jasné, že vyhraje ten, kdo v zakončení bude mít více štěstí. Postupem času se začalo ukazovat, že to budeme my, protože ač to byl zápas vyrovnaný, tak jsme přeci jen těch příležitostí a vyhraných osobních soubojů měli víc, což se projevilo i na konečném skóre.

Autor: Tomáš Drašnar