Prvním očekávaným soupeřem byl spřátelený klub Cirkus Praha. Během předzápasového rozjímání padaly fráze jako „bude to jednoduchý“, „maj v bráně hráče z pole“ „jsou to jenom cucáci,“ a tak dále. Opak byl ale pravdou. Do zápasu jsme spíše zaklusali a podle toho vypadala i první třetina končící stavem 1:1. Další třetinu se projevovala naše hloupost, kdy nám trvalo až šest střídání si dát do úvahy to, že by bylo fajn nedržet balon jenom na své půlce, obzvlášť když nás pressují ve třech. Shodou náhod jsme ale úspěšně dostávali ke koncovce a zakončili dvanáctiminutovku za stavu 4:3. Bohužel ale ani další třetina nám neumožnila využít našich kvalit, kdy jsme si byli schopni točit celé střídání balon na středu hřiště bez jakékoli iniciativy ke koncovce. Matka štěstěna nám však dala dar v podobě Koliho a Školňase, kteří byli i za takového mindsetu schopni dotáhnout bílou kuličku do brány, a rozhodnout tak tento zápas do stavu 8:5.

Druhý zápas nás čekali Hornets, což je nám velice známý soupeř díky letním přátelákům. Jejich soupiska, jak tomu tak bývá, je v našich soutěžích složená z věkovek patřících spíše k veteránům. Věděli jsme tedy, co nás čeká, přesto jsme nebyli schopni jim ukázat, co umí naše mladé nohy a místo toho jsme prostě a jednoduše hráli jejich hru. Nutno podotknout, že soupeř byl vždy ve správný čas na správném místě, a tak jakékoli naše šance skončily v bloku. Zápas tak nenabídl mnoho z naší strany, soupeř naopak jen díky své nešťastné koncovce s námi držel stav 1:1. V polovině poslední třetiny již padaly na střídačce úvahy, kdo půjde na nájezdy, protože nikdo již nevěřil ve změnu skóre. Musela tak zasáhnout rozhodcovská Deus Ex Machina, která nařídila pro soupeře nájezd, který byl také proměněn. Zápas tak skončil 2:1 v náš neprospěch. Co se týká důležitých událostí zápasu, tak tím byl pouze kuriozní trest pro Domču Bartáka za hrubost, kdy David začal provokovat Goliáše, a to se mu vymstilo.

Děkujeme posilám Kolimu, Školňasovi, Pápovi a Hodačovi, že s námi protrpěli tyto zápasy.

Autor: Jakub Vycpálek