Zápas s mnoha zvláštnostmi - na lavičce bylo nezvykle prázdno, několik stálic v sestavě vůbec nenastoupilo, všichni byli ve hře, dokonce ani rezervní brankář nebyl, ale i tak jsme si na početnějšího soupeře věřili.

Početný trenérský tým rozdal pokyny, které zněly dobře, ale úplně se je nedařilo plnit, chlácholili jsme se ale tím, že to přijde a hráli tak nějak, že to stačilo. Po první třetině přišel čas loučení a dali jsme pá dvěma trenérům a dvěma borcům, co měli jet vyzvednout body v Litvínově a nakonec jim to taky úplně nevyšlo. Sestava se smrskla na 10 mužíků a dva suplující trenéry a ještě než kluci přinesli vrátit klíč od šatny, tak jsme se mohli radovat a posmívat jim, že to jde bez nich, protože Márt dvakrát vsítil a na 3:0 zvyšoval rudenský rodák Kšír a to byl asi klíčový moment zápasu, protože jsme uvěřili tomu, že "už to přišlo" a teď už jen samospádem.

Kunratická družina přidala nejspíš proto, že dobře věděla, že to bude stačit a bohužel stačilo a za pár minut bylo srovnáno. Náš výkon pak šel už jenom dolů a třetí třetina, i když jsme se ještě deset minut před koncem drželi na dostřel, dopadla 1:6 a ze zápasu tedy nemůžeme mít víc než divný pocit. A hlavně je to škoda. Sice chápu, že na takové zápasy nejsou borci zvyklí, že většinou hrají ve větším počtu a ve větší kvalitě, ale o tom to právě je - aby hráči nespoléhali na někoho jiného a uměli přijmout i výzvu pro sebe, že je to na něm, že má více prostoru a času na hřišti a využít toho a ukázat, že i já dokážu být nebezpečný. Hledání chyb všude jinde je věc, kterou není potřeba trénovat, to umíme dobře, ale potrénovat schopnost soustředit se na to, jak využít aktuálních možností pro nejlepší řešení, to byla lekce, kde jsme ale neobstáli.

Chyběl pohyb hráčů bez míčku a pohotovější střelba, obránci byli často pod tlakem a nebo v pokušení vymýšlet něco, co pak nedopadlo. Obranná činnost nic extra a přestože Hušák v bráně dělal co mohl (a vedl si skvěle, mohlo to být 0:3 po první pauze!). Brankář soupeře byl ale ve formě, která se jen tak nevidí, chytal nám i střely do prázdné brány a my jsme se na něj za to zlobili a měli jsme pocit, že jsme měli vyhrát, jenže jsme pro to udělali málo. Soupeř byl nebezpečnější a pouze v úsecích, kdy jsme hráli s nasazením, jsme byli lepší. Takže budiž to poučení pro všechny hráče, že kvalitu na hřišti musí prokázat řešením situací a ne tolik analýzou cizích chyb.

17. kolo 1. ligy juniorů: Panthers Praha - Start98 Kunratice 4:9 (0:0, 3:3, 1:6) | online

První třetina jako varování nestačila, ve druhé přišlo uspokojení a ve třetí spravedlivý trest. Soupeř prostě dneska více chtěl a po větší část zápasu byl lepší a výrazně mu v tom pomohl i brankář, který naše střelce dohnal k šílenství. Děkujeme za lekci.

Štěpán Weber (Panthers Praha)

Dnes parádně zvládnutý zápas. Všichni pracovali zodpovědně a po první třetině se konečně probudil hlad po gólech. Díky soupeři za hezký zápas.

Jan Bezpalec (Start98 Kunratice)

https://youtu.be/oRDgXC0YPvw