První zápas nás čekal až v krásných 10:40, což se projevilo mírným úsměvem na tváři stále nevyspalých trenérů, stanuli jsme proti nám neznámému Olympu. Úsměv jednoho z nadřízených byl ještě širší poté, co Pavel Pánek udeřil v jednatřicáté vteřině (#31jenejlepsi), to bylo ale z naší strany na dlouhou dobu vše a byť jsme praktikovali oblíbenou hru "dejme si to do prázdné" a soupeře přehrávali místy až nepěkným způsobem, druhou trefu jsme nebyli schopni přidat.

To se jako po mávnutí kouzelným proutkem změnilo ve druhém poločase, kdy jsme konečně začali trefovat zařízení častěji než jednou za uherský rok a postupně si vypracovali šestigólový náskok, který už jsme nepustili (byť na to skill rozhodně máme) a navrch dovolili Adamovi udržet nulu. Negativem budiž neschopnost pochopit dva základní pokyny - cloňte gólmanovi a hrajte rozehrávky bez fatálů.

O necelou hodinku později nás čekal Rakovník, který nám nakonec působil úplně stejné potíže jako minule, byť měl skoro poloviční kádr. Opět jsme otevřeli gólový seznam, opět Pavlem a opět v jednatřicáté vteřině, což určitě není náhoda a jen to potvrzuje slova trenérského týmu že "florbal je jeden velkej cyklus". Soupeř záhy srovnal po fatálku Kuby Vycpálka, který byl poté takticky přesunut na hrot s úkolem "ideálně buď za mantinelem a na hřišti se neukazuj". Do pauzy jsme ještě dokázali dvěma brankami vrátit klid na hokejky, ale nebylo to ono.

Jestli to na konci poločasu nebylo ono, tak se špatně hledají slova pro poločas druhý, který sice zdánlivě vypadal podobně jako ten předchozí, chybělo tomu ale tak nějak všechno, co dělá florbal florbalem. Byli jsme opticky o něco aktivnější, šikovní kluci z Rakovníka ale zadělávali v naší obraně na průšvih a nakonec i snížili, byť trochu se štěstím. Neodkázali jsme se přizpůsobit taktice pískání "nepískneme nic" (jasně, každý nějak začínal, ale neměl by při tom chodit přes mrtvoly) a tak jsme závěr uplácali spíš silou vůle, přesto jsme nakonec slavili - 3:2 pro naše barvy.

Finále proti Alienům mělo být potvrzením docela slušného výkonu, který do té doby stagnoval na známce 8 z 10 možných, začátek se nám ale zrovna dvakrát nepovedl a po dalším fatálu v obraně se po necelé půlminutce trefil soupeř. Během dvou minut jsme sice otočili stav, kluci z Černošic však znovu udeřili a srovnali na 2:2. Byli jsme jasně lepší, jen jsme nebyli schopní to dokázat gólově.

To se nám povedlo až ve druhém poločase, kdy to tam začalo padat a během sedmačtyřiceti vteřin jsme odskočili o tři fíky, které jsme postupně potvrdili ještě dalšími dvěma trefami a s klidným, téměř profesorským výkonem si došli pro jednoznačně zasloužený postup zpět do osmého koše, konečný výsledek byl 7:2.

Turnaj budiž hodnocen jako povedený, jak herně, tak výsledkově, všechny soupeře jsme přehrávali, některé velmi, některé celkem. Víme, kde jsou naše rezervy (respektive ví to celý okres, protože spojení "střílej líp" bylo slyšet prakticky nepřetržitě), do příště je musíme vypilovat, čeká nás turnaj v Radlicích, kde si to takříkajíc "uděláme hezký", tak ať to máme hezký a dvouciferný zároveň. Všichni kluci zaslouží pochvalu, speciálně ale musíme vyzdvihnout Tobiho Harasima, Pavla Pánka a oba gólmany, kteří jezdili tak na 140%. Děkujeme i tradičně hlasitým rodičům za podporu, odvoz a příjemné odpoledne :-)

Panthers Praha B - Olymp Praha 6:0 Panthers Praha B - Lokomotiva Rakovník 3:2 Panthers Praha B - Alien Nation Dobřichovice 7:2 (o 1. místo)

Autor: Paučis