19. kolo Divize: Florbal Ústí B - Panthers Praha B 5:8 (0:3, 1:4, 4:1) | online

Sobotní výjezd do Ústí nad Labem byl hlavně v duchu řešení brankářské otázky, náhradní trenér sáhl do klobouku a vytáhl toho největšího králíka, jakého kdy florbal v Pentrs viděl a sice legendu Honzu Boráka, dnes bezmála čtyřicetiletého zakládajícího člena klubu a zápas to hodně ovlivnilo. Vyrovnaný zápas, kdy naši borci se mohli částečně právem chválit větší florbalovostí, nicméně domácí borci se na palubovce pohybovali aktivněji a měli i více (nebezpečnějších) střel, ale buď se nemohli trefit a nebo je deptal právě Boris v brance, kterou zaklel tak, jak to od něho známe. Naši borci pak chytrou hrou dokázali průběžně navyšovat skóre, někdy po pohledné kombinaci a někdy i gólem, který bývá označován jako ušmudlaný, ale budiž to bráno jako pozitivum! Zejména naši mladí chrti Přemek a Mánek dělali ústeckým velké problémy a vybojovali v jejich pásmu mnoho míčků.

No a když jsme tímto stylem vedli ke konci druhé části 7:0, tak už to začalo být fakt trochu trapné, nechali jsme si tedy dát branku a do třetí třetiny se nastupovalo s vědomím, že formulace "už to nějak dohrajem" není rozhodně na místě, ale stejně i přes varování přišlo. Varování bylo ostatně více - například na soupeřova fantoma Nikoliče, toho jsme však dokázali eliminovat, protože nám dal jenom dva góly a on dává v průměru tak čtyři. Další varování bylo na oblast rozhodčích, kterou jsme taky zvládli většinu času lépe, než soupeř, přesto jsme si připravili taková překvapení jako vyloučení za vzdálenost (veterán Eckstein) či nesportovní chování po obdržené brance na 8:5 (veterán Šafránek), ale nakonec to dobře dopadlo - tedy málem to dobře nedopadlo a dohrávali jsme v improvizované sestavě, protože dva naši chrti začali z ničeho nic krvácet, ale dobře to dopadlo.

První dvě třetiny byly penerská pieta za Kobeho, Jolandu a Mílu Pennera. Budiž jim země lehká. I přes traumata, která nám život připravil, jsme v poslední části ukázali naše grow a trumfli jsme v počtu branek celoživotní úsilí M. Pennera. Díky.

Jindřich Grosse

Poměrně bizarní utkání, které mělo zajímavý průběh, rozhodla první třetina, kdy nám to tam padalo a soupeř nedal skoro nic a naše žijící legenda v brance ukázala, že ví, jak se posadit. Soupeři strašně nevyhovovala naše hra a nám to naopak sedlo. Třetí třetina už byla taková ta nemoc, že to dohrajeme.

Štěpán Weber

20. kolo Divize: FBC Slavia Praha - Panthers Praha B 7:9 (3:2, 2:1, 2:6) | online

Neděle pak měla přichystáno zápas v Praze na Edenu proti sešívanému nováčkovi , trenérovi byl prodloužen kontrakt na další zápas a Přemek nervózně psal, kde jsme, když čekal před rudenskou arénou, když už naši borci prohledávali vršovické katakomby a hledali vhodnou šatnu.

K dispozici jsme měli tři plné formace, Přemek tedy dorazil až v průběhu a Matěj Lubenský si ještě na rozcvičku potřeboval vzít extra prostor, takže jsme začali v trochu pozměněné sestavě. Trenér nemaje praxi si neuvědomil, co může způsobit za chaos, když nezačne první lajna, ale třetí a že hráči nejsou zvyklí tohle vnímat a zápas se tak podobal opaku toho sobotního - podobně, jako symbolicky vypadal rozdíl mezi brankáři obou našich zápasů - tentokrát nastoupil sotva dvacetiletý a hubený Hušák a hned na začátku nás soupeř, na jehož soupisce je mnoho hráčů, kteří to již někde nějak hráli, dočista přejel a vedl zkraje zápasu již 3:0 a touha po lepším umístění v tabulce soutěže, kam se dostal vlastně shodou náhod, ho hnala celý zápas dál.

Nám strašně dlouho trvalo, než jsme si uvědomili, že na krásu, jako včera, to úplně nepůjde a budeme muset trochu více dřít a zlepšit střelbu. Branku soupeře hájil dnes již možná zapomenutý Dominik Řečník, fenomenální brankář SSK Future a jeho práce v brankovišti nám vzala hodně šancí. Hodně šancí a sil jsme si také vzali sami zbytečnými vyloučeními, kdy jsme se buď pobláznili a nebo neodhadli intenzitu souboje. První třetina tedy byla orámovaná celkem šesti tresty, sice rozloženými rovnoměrně, ale na naší straně byl jeden pětiminutový pro nebohohého Mánka, který přetáhl při došvihu někoho do hlavy. Tomu ale následovala naše přesilovka, ve které nám soupeř utekl, byl faulován, jelo se trestné střílení, to Hušák zneškodnil a aby toho nebylo málo, tak dvě minuty před koncem jsme šli ještě do tří.

Ovšem oslabení, to je naše doména a po tomto zápase jsme naše čísla ještě vylepšili, ovšem tedy žádné jsme ani nevyužili, naopak jeden jsme dali při hře 4 na 4 a jeden dokonce v oslabení a to na 3:3. Byl to ale vždy soupeř, kdo šel do vedení a my jsme s ním jen drželi krok, vyznamenala se hlavně Mártova třetí (nebo vlastně první?! :-)) řada, která byla nejaktivnější a také vytěžila nejvíce bodů. Byli jsme to ale my, kdo si více věřil na závěr a vyplatilo se to, i když to tak vůbec nevypadalo - srovnání přišlo necelých sedm minut před koncem po nějaké skrumáži, napsáno je to jako vlastní gól. Čtyři minuty před koncem jde ven další zkušený hráč Macejko za hru na zemi v rohu hřiště, kdy nám nic nehrozilo... jeho obhájci poukazovali na oblíbené slovo "reflex"... prosím pánové neblázněte a použijte mozek a nehrajte reflexivně, je úplně jasné, že ty technické přestupky se vylučují snáz, jsou více vidět, než nějaké sekání u mantinelu, zapamatujte si to. No ale jak už bylo řečeno, oslabení nebyl problém, i když zapotili jsme se.

A minutu a půl před koncem jdeme poprvé do vedení a prosazuje se Mánek a to slávisty posílá pochopitelně do kolen a ve zbylém čase jsme ho nepustili ani na balon a do hry v šesti, natožpak k vyrovnání. A naopak ještě kapitán Štěpka si připravil svou oblíbenou technickou finesu, kdy vykoupe všechny hráče v jejich brankovišti a kolem brankáře zakončí - ovšem v Ústí to předvedl na bekhendovou stranu :-D

Takže dva zápasy, úplně jiný průběh, kopec chyb, ale i řada velmi slušných výkonů a pěkné podívané a rozhodně žádná nuda a pohled na tabulku je velice příjemný.

Dnes se mě těžko hledají slova. Tenhle zápas se dal zvládnout, ale muselo by se sejít všechno se vším. A ono se nakonec spíš nesešlo. Na jednu pětku se vyhrát nedá, i když ani ta se nevyvarovala zbytečných chyb. Děkuji soupeři za utkání a fanouškům za podporu.

Ondřej Otáhal

Dneska jsme zažili něco jiného, než včera, soupeř vyvíjel větší úsilí a nám trvalo strašně času, než jsme si to uvědomili, že jen tak to nepůjde, plus nás učaroval zkušený brankář domácích. Naštěstí jsme zabrali v pravý čas a ukázali trochu více zkušeností. Díky všem za zápas.

Štěpán Weber