Pozitivní bylo určitě, že jsme nehráli první ranní zápas, takže jsme si mohli přispat a na sraz dorazit plný energie a elánu. To méně pozitivní bylo, že lilo jako z konve a přecházení mezi venkovní šatnou a Bublinou tak nebylo úplně komfortní. Jediný kdo asi uvítal déšť, byla naše kapitánka Agi, které se díky tomu očistily umazané kraťasy. ????

Po příchodu do Bubliny nás uvítal velmi sympatický, avšak stejně tak striktní pan správce, který nenechal proklouznout bez přezutí ani myšku. Bublina je sice hezky čistá a nová, ovšem ne tak úplně prostorná a náš nabitý kádr se kvůli tomu musel na poradu spokojit s koutem v rohu o rozloze metr na metr. Po taktikou nabité poradě jsme měli možnost vidět nervy drásající duel mezi rivaly z Kladna a Nového Strašecí, který došel až do penaltového rozstřelu, kde to dlouho vypadalo, že obě gólmanky začarovaly své svatyně nadobro a nikdy nikdo nedá gól. Po 10 minutách a několika kuriózních situacích se přeci jen zařadilo - Kladno jásá, Strašecí zahazuje hokejky, my chceme rozchytat gólmanky, sudí jsou ovšem proti, čas nás tlačí, jde se hned hrát.

Nevadí, to nás nemůže rozhodit, jsme stroje, radlická Barcelona. No, stroje... Ze začátku nic moc a soupeřky se nezalekly ani našeho pressu, my dělali vše přesně naopak, když měla přijít nahrávka na lépe postavenou hráčku, tak jsme napálili blok, když měla letět raketa na bránu, tak jsme poslali nesmyslnou nahrávkou soupeřky do brejků... Jeden takový se jim podařilo proměnit a my tak šli do kabin (kouta) po první třetině za stavu 0:1. V koutě nám sudí nedávají opět moc času, naštěstí je psychika naší silnou stránkou, takový průběh nás nemůže rozhodit, rychlé taktické malůvky, Agi zaburácí na celou Bublinu raz, dva, tři chuť a jde se na věc!

Roztáčíme náš pověstný kolotoč, za který by se ani rodina Kočků stydět nemusela, jen ta koncovka pořád nějak vázne. Buď posíláme střelbu mimo tři tyče nebo nás vychytává velmi dobře chytající gólmanka Bolky, což uznává i odborník nejvyšší, sám zakladatel MáčalaAcademy. No nic, když to nejde na krásu, musí to jít na sílu. Nastřelený balón do vápna, Nikča Braunová ramínko jedný soupeřce, ramínko druhý soupeřce a uklízí míček do sítě - 1:1 hurá! Jdeme opět do kouta, ani si nesedneme a rozhodčí už nás žene zpět, to odmítáme, známé své práva, ten na to konto podrážděně máchá píšťalkou, zasáhnout tedy musí pověstný mistr argumentů Mára, jenž se ihned vydává osvětlit dotyčnému situaci. Rychle si řekneme, že 3 body jsou povinností, raz, dva, tři chuť, sudí už je klidnější a jde se do poslední třetiny.

Pokračujeme tam, kde jsme skončili ve druhé části, pressujeme, zahazujeme šance, soupeřky hrozí z brejků. Klárka dostává v zápase už asi po pátý nabito na střed a světe div se, granát do víka 2:1. To už nemůžeme pustit, říkáme si. Holky z Bolky ale nehází flintu do žita, koupačka jeden na jednoho a za Terkou cinkne břevno. Když už jsme u té brankové konstrukce... Jolča dostává krásnou nahrávku od Majdy, metr od prázdné klece, napřáh, golfák do tyče div jí nerozpůlí, Nikča tuhle situaci na střídačce následně komentuje velmi peprným způsobem. Soupeř bere tajm out, taktické pokyny lítají vzduchem, atmosféra houstne. Naše protihráčky si očividně nakreslily nějakou standardní situaci, která málem končí vlastním gólem. Nechceme je i přesto pustit do nějakého tlaku a tak volíme strategii nejlepší obrana je útok a pořád na soupeře tlačíme. To se jeví jako správná volba a Majda střelou 20cm nad ledem pojišťuje výhru na 3:1.

V zápase bylo vidět ještě spoustu věcí, na kterých je potřeba pracovat, ale zároveň i chuť a potenciál holek se zlepšovat a dobře vznikající nová parta. Doufáme, že opatření budou na co nejkratší nezbytnou dobu a budeme se moci zase brzo potkávat na hřišti.

Autor: Pavel Skazko

Panthers Praha - Florbalová akademie MB 3:1 (0:1, 1:0, 2:0) online