Jak bys zhodnotila zápas s Novým Strašecím?
Diváci z rozcvičky a rozchytání museli jasně cítit, který z týmů je na zápas víc nabuzen (my to nebyly). Tím však nechci nijak shazovat naši přípravu do zápasu, ale pravdou je, že Strašecí se připravovalo déle a maličko živěji. O to překvapující pro mě byl náš vstup do utkání, kdy jsme první minutu vládly na jejich polovině a mě nechaly žasnout, neboť to u nás po ránu nikdy nebylo zvykem. Ale jako kdybych to zakřikla, po té minutě holky na nějakou dobu usnuly a Strašecí začalo tlačit, jak už je u něj zvykem. Zabralo nám pár minut, než jsme si s tím dokázaly poradit, a naštěstí během nich nepadl žádný gól.
Co podle mě zápas rozhodlo, byla důsledná práce holek v obraně. Aneb když se před zápasem řeklo, že Strašecí nenecháme vystřelit, vzaly si to k srdci a pokud už ke střele došlo, velmi často to skončilo v našich blocích. Zkrátka perfektní výkon od všech. Strašecí vyvíjelo silný tlak až do poloviny poslední třetiny, kdy už mu docházely síly, ale holky nepolevovaly, bez ohledu na stav utkání, a šly do všeho, jako kdyby to bylo stále nerozhodně. Pokud bych ale měla něco vytknout, tak zmíním 4-5 neproměněných přesilovek, během kterých občas s holkami trnu strachem.

Zápas jsme zvládly s nulou v zádech, což je proti Strašecímu velmi cenné (zejména když jsme dokázaly ubránit nejproduktivnější hráčku Strašecího Zuzku Tučkovou). Jak moc si ceníš tohoto shutoutu?
Moc se mi tomu nedařilo věřit, když byl odpískaný konec zápasu. Letos se mi už jedna nula povedla se Slávií, tehdy to pro mě byla hrozná radost a úleva, protože ze mě spadl ten tlak – musím mít tuhle sezónu aspoň jedno čisté konto. Teď už tu žádný tlak nebyl. Když už to v jednu chvíli vypadalo, že o ni přijdu, maličko jsem to komentovala, že to slyšel i Daneček na střídačce, ale vlastně by se nic nestalo. Jenže protihráčka tu prázdnou bránu netrefila a obránkyně míček odvedla do bezpečí, takže se povedlo něco, čemu bych se vysmála, kdyby mi to někdo před zápasem řekl.
Abych pak odpověděla na otázku, nuly si cením hrozně moc, je to ten nejlepší výsledek, jaký si ze zápasu můžu osobně odnést. Ale je třeba myslet i na to, že za ním nestojím sama a zrovna v tomto zápase mi k němu z větší části dopomohla vynikající obrana.

Jak bys zhodnotila zápas s Kutnou Horou?
Za sebe hrozně špatně. Jak mi střely Kutné Hory přišly jednoduché, tak mi dělalo velký problém je chytat, a to jim nechávalo prostor dorážet před bránou, kde bohužel byly důraznější. Nevím moc, co k tomu zápasu říct. Holky se opravdu snažily, bylo to na nich vidět, ale nedařilo se jim překonávat brankářku a mě se je nedařilo podržet tak, jak by se patřilo. Vlastně nám chyběl ten důraz před naší bránou, lepší koncovka u té jejich a mě formička z prvního zápasu. Jediné, co k zápasu ještě mohu dodat, že stejně jako nám, se nedařilo ani pánům rozhodčím, kteří mohli být podstatně důslednější v pískání seker v brankovišti a já nemusela odcházet s obvázaným zápěstím a záznamem v zápise, neb důraz Kutné Hory v brankovišti šel párkrát za hranici pravidel. Aby ovšem nedošlo k mýlce, jejich výkon určitě neměl rozhodující vliv na výsledek utkání, aneb všech pět gólů padlo čistě.

Kutné Hoře k vítězství určitě pomohla gólmanka Lucka Petráková, která naše střelkyně mnohdy přiváděla svými skvělými zákroky až k šílenství (zmiňme například posledních 6 minut zápasu, ve kterém jsme celou dobu hrály v šesti lidech a zasypaly jsme Lucku neuvěřitelným množstvím střel, ale gól z toho nebyl). Co chybělo k tomu, abychom gólmanku Kutné Hory překonaly vícekrát?
Tohle je něco, co jsme probíraly celých těch šest minut na střídačce s holkami, které do hry už nezasahovaly. Výkon brankářky byl opravdu vynikající, ale bohužel naše pokusy ji překonat byly přesně jejím šálkem kávy. I přes dvě hráčky v bráně dokázala vidět všechny střely a dokázala se k nim přesunout. Jediné, k čemu jsme v našich analýzách došly, bylo ji položit a trefit horní část brány, aneb udělat si na ni kličku. Jenže to je něco, co při hře v šesti prostě moc nejde a za standardní hry se k tomu hráčka taky jen tak nedopracuje. Takže nám nezbývalo než doufat, že se unaví a něco přeci jen pustí. Musím před ní ale smeknout, protože vydržela až do poslední vteřiny.

Jak si zatím spokojená s průběhem sezóny a jaké máš ty osobně cíle do zbytku sezóny?
Mrzí mě pár proher, které nás stojí místa v tabulce, ať už ty dávnější, nebo teď čerstvě zápas s Kutnou Horou, ale všeobecně jsem spokojená. Ještě není konec sezóny, ještě je dost zápasů, které nejsou rozhodnuty. Letos v lize není téměř žádný tým, o kterém bychom si mohly říct, jestli ho porazíme nebo on porazí nás, takže je pro mě vše stále otevřené a je potřeba se dál snažit. Moje osobní cíle jsou pro letošní sezónu splněny, což je strašně divný pocit. Mám nulu, vlastně dvě, asistenci, takže do konce sezóny už mě zajímají jen cíle týmové, a to je co nejlepší umístění v tabulce. Rozhodně to pro mě neznamená, že se už nemám o co snažit. Stále je potřeba být lepší, aby přese mě příště opravdu nic neprošlo. To je jediný způsob, jak můžu holkám pomoct vyhrát.

Ve druhém zápase tě přišel podpořit tvůj přítel Tomáš. Jak je pro tebe jeho podpora důležitá?
Tomáš přijde vždy, když nemá školu, nebo neválčí se vstáváním z postele. :D Jsem za to hrozně ráda, protože pak mám do koho hučet svoje dojmy ze zápasu (pozitivní i negativní). Ale asi nejdůležitější je pro mě jeho podpora a fakt, že chápe, jak je pro mě florbal důležitý.

Panthers Praha - TJ Sokol Nové Strašecí 7:0 (2:0, 2:0, 3:0) online
Panthers Praha - FBC Kutná Hora 2:5 (0:2, 1:2, 1:1) online

Autor: Dan Škvor