První zápas proti Prague Tigers nebyl pro kluky až takovou výzvou. Prague Tigers potkáváme jako naše soupeře ve skupině velmi často. Proto kluky soupeř ani ze začátku nepřekvapil, a tak není divu, že z první poloviny jsme odcházeli s velkým náskokem. Druhá polovina byla náročnější. Jakoby kluci ztratili chuť ke hře. Kluci nezvládali předbíhat soupeře v soubojích o balón. Soupeř byl nebezpečnější, než v první polovině. K našemu štěstí se soupeři nedařilo zakončovat, a tak jsme zápas opouštěli jako vítězové.

Druhý zápas byl proti dosud neznámému soupeři TJ Sokol Královské Vinohrady. Ten se v našem koši objevil poprvé a my nevěděli, co od něj můžeme čekat. Nakonec i jeho se nám v brzkém začátku povedlo udolat a vytvořit si náskok. Ale druhá polovina byla to samé jako v předchozím zápase. Kluci dávali soupeři více prostoru a méně se dostávali k balónu. Naštěstí jsme pořád vycházeli ze zápasu jako vítězové a tentokrát druhá polovina dopadla remízou.

Třetí zápas, konkrétně finále, kam se nám podařilo vždy postoupit, byl náročnější než dva předchozí zápasy. Nastoupili jsme proti Spartě, kterou už jsme párkrát potkali a chtěli jsme jim oplatit porážku z minule. Byl to šikovný a těžký soupeř, a tak kluci museli makat hned od začátku. První gól vstřelila Sparta, ale ne dlouho na to se nám podařilo skóre srovnat. Zápas byl napjatý, Sparta tlačila, když měla balón, ale nedokázala vstřelit gól. Potom jsme získali balón my a zaútočili na spartskou svatyni. Tak zápas probíhal po většinu herní doby. Chyběly už jen dvě minuty do konce zápasu a my jsme se snažili udržet skóre minimálně nerozhodně, abychom šli do nájezdů. A tak za Panthers Praha nastoupila speciálně postavená trojice hráčů, která měla jediný úkol, udržet skóre. Neříkám, že to bylo jednoduché, avšak výsledek byl více než překvapující. Trojici se podařilo proniknout spartskou obranou a vstřelit gól. Na hřiště přišla hned druhá trojice se stejným cílem, jako měli jejich spoluhráči, ani oni se však nenechali zastínit úspěchem jejich kamarádů a vstřelili Spartě třetí a poslední gól utkání. Po dlouhé době tak věčně stříbrná přípravka získává zlato.

Všem hráčům děkuji za zápasy a rodičům za podporu. Budu se těšit na další společný turnaj.

Autor: Tomáš Drašnar