Neděle se nesla v duchu pořádání Dream Teamu, což znamenalo dva zápasy proti poslednímu a předposlednímu týmu tabulky v naší domácí hale v Radlicích.
V první prosincový den čekal na naše Mladší žáky další turnaj, tentokrát na nedalekém Kladně a v pro nás poněkud pozdní časy, kdy první zápas jsme odehráli až v 11:30.
Prvním týmem, který měl prověřit náš florbalový um, byly Technologové z Mladé Boleslavi. Kdo čekal, že bychom do zápasu vstoupili nějak jinak (čtěte lépe) než předchozí turnaje, tak ten se nemusel strachovat. Standardní nekoncentrovanost a zbrklost byla znát od samého začátku i přes jednoduché pokyny. Odskakoval nám balónek, kterému jsme k tomu značně pomáhali, a dělal si co chtěl on a ne my. I přes slibné vedení 3:1 nám nakonec musel těsnou výhru 4:3 vykřesat matador Kuba Nový 7 sekund před závěrečnou sirénou výstavní ranou o zadní tyčku. Nutno vyzdvihnout i skvělý výkon Séby, který měl výrazný počet důležitých zákroků. Při zamyšlení nad tímto zápasem není jediné negativum opět náš špatný vstup do zápasu, ale i fakt, že kontaktní a vyrovnávací gól soupeře padl v podstatě ze stejného místa a po stejné chybě – po nedůrazu před brankou.
Dalším sokem byli domácí Kanonýři. Soupeř dle mého kvalitativně podobný Boleslavi, avšak s výraznějšími individualitami. Stejně jako předchozí turnaje se druhý zápas naše předváděná hra o něco zvedla, avšak pořád to nebylo to pravé ořechové. Přijde mi, že naši chlapci občas hrají, jako kdyby nehráli týmový sport. Spoluhráče využijí zřídkakdy, a když už, tak jedině s tím úmyslem, že na něj přehodí svůj problém v podobě skákavého balonku či napadajícího soupeře.
Zápas o třetí místo byl v duchu derby kočkovitých šelem. Zde bylo k vidění dost šancí z naší strany, avšak dost z nich bylo neproměněných, což je mimochodem další bod k zamyšlení. Proč vlastně ti naši špílmachři tak často míří do plastu místo do volného místa třeba nad nohu brankáře? I přes tuto ostrostřelbu, jsme odcházeli z tohoto klání jako vítězové.
Pár poznámek k turnaji jako takovému:
Autor: Domez