Neděle se nesla v duchu pořádání Dream Teamu, což znamenalo dva zápasy proti poslednímu a předposlednímu týmu tabulky v naší domácí hale v Radlicích.
Na turnaji v Říčanech se poprvé v sezoně potkali Starší žáci B a Pink - ke vzájemnému měření sil al tentokrát nedošlo, neb se oba celky prezentovaly zcela odlišnými výkony. Zajímavostí je, že se za Pantery představilo hned 15 věkem stále mladších žáků!
Béčko se do Říčan vydalo bez několika tradičních opor a s hodně omlazeným týmem (v nominaci se nacházelo hned šest mladších žáků), poprvé v sezoně navíc v bráně s Tadeášem, pro nějž to byla první zkušenost v brankovišti.
A v prvním zápase s Kolínem nebyla ideální. Celý mač by se dal shrnout jako marná snaha naučit se běhat a přihrávat si. Chybělo tomu všechno, co florbal dělá florbalem a s přehledem se jednalo o jeden z nejhorších zápasů sezony - o to víc, když Kolín většinu svých gólů dal dost šťastným způsobem. Za nás pouze jednou korigoval pěknou ránou Honza, největším úspěchem za celou hodinu hrubého času ale zůstalo historicky první otočení jasného vyloučení trenéry. Zasloužená facka.
S Jesenicí už to bylo o něco lepší, minimálně co se obrany týče. Dařilo se nám bránit většinu vytáhlých čahounů domácího výběru a dlouho jsme drželi smírný stav, ba jsme se párkrát mohli dostat i do vedení - Maty a Vojta v úniku ale nevládli zakončit přesně. Těsně před poločasem přišly dva smolné góly, které nás nalomily a ve druhé půlce jsme byli jednoznačně horší, opět co se pohybu a uvolňování týče. Po dalších dvou brankách sice přišlo korigující víko Kuby Neuberga, nic víc už jsme nicméně vymyslet nedokázali - 1:4.
Museli jsme se podruhé v řadě tak smířit s bojem o sestup, do kterého se z druhé skupiny dostaly Kobylisy. Ty byly v součtu za celý den asi nejhratelnějším soupeřem, my se však opět uchýlili ke hře na štronzo a kolem většiny Panterů při naší rozehrávce by bez obav mohli kličkovat nováčci v autoškole. Do jakéhos takéhos vedení nás vyslal Vojta, jenž pravděpodobně z brankoviště a pravděpodobně vysokou holí otevřel svůj střelecký účet na starších, Kobylisy však po pauze dokázaly hodně nepovedenou ránou překvapit jinak jistého Tadeáše a srovnat.
Obávané nájezdy se nakonec nekonaly - za stavu 1:1 se podařilo podruhé za den otočit nesmyslné vyloučení a v přesilovce nám vrátil vedení Kuba, jenž na konci také pečetil vítězství 3:1 do prázdné brány. Mohli jsme "oslavit" udržení koše. Mimochodem - kapitán Doležal v tomhle zápase prohrál sázku, očekáváme odměnu ve středu na tréninku.
Co už se nedá oslavovat je herní projev za celý den. Za ten si pochvalu zaslouží tak dva, možná tři kluci, minimálně jeden pak bude ze skupiny mlžů. Když ani po 52 minutách čistého času hry nepochopíme, co po nás trenéři chtějí, a nezvládneme plnit alespoň malou část z toho, tak se musíme smířit s tím, že prostě nebudeme vyhrávat a boje o 5. místo se stanou rutinou.
Děkujeme rodičům za podporu a pokud jsme Vás neotrávili, budeme se těšit za dva týdny v Krči.
Panthers Praha B - FBC Kolín 1:7
Panthers Praha B - Florbal Jesenice 1:4
Panthers Praha B - TJ Kobylisy 3:1 (o 5. místo)
V neděli 24. února jsme se s týmem Panthers Praha pink zúčastnili už 8. turnaje. I když se tento tým účastní soutěže starších žáků, je určen převážně pro kluky z mladších žáků, aby se otrkali mezi staršími kluky a přičichli k tomu, co je čeká příští rok.
První zápas jsme se utkali s béčkem Kobylis. Hráči soupeře sice byli větší a většina z nich i rychlejší, my jsme však předváděli technický a kombinační florbal s vysunutým napadáním, který dělal soupeřovo hráčům velké problémy. I přes to, že jsme soupeře od začátku zavřeli na jeho vlastní polovině, prosadil se jako první a vedl po brejkové situaci 1:0. Celý zbytek zápasu jsme ale měli pod kontrolou my a výsledek otočili na příjemných 5:1. Mohli jsme vyhrát i větším rozdílem, kdyby se nám více dařilo v zakončení.Navíc jsme objevili i nečekaného soupeře – podlahu.Několikrát se některý z nás řítil místo na bránu k zemi.
Po dlouhé pauze, kterou jsme vyplnili různě (sledování zápasů Panthers Praha B, ochutnávání dobrot v místním bufetu, nebo hraním her na mobilech) nás čekal Chodov white.
V zápase jsme od začátku byli lepším týmem a dostali se postupně do vedení 3:0, následovalo však úplné vypadnutí z role, kdy soupeř otočil vývoj zápasu na svoji stranu. Snažili jsme se sice se zápasem ještě něco udělat, ale vedlo to akorát k ustoupení z „naší“ kombinační hry. Prakticky celá druhá polovina se nesla ve znamení předržování míčku a z toho plynoucích častých ztrát v nebezpečných pozicích, čímž jsme soupeři umožnili se snadno dostávat do brankových pozic, které trestal. Z druhého zápasu jsme tak odcházeli se svěšenou hlavou.
A o co se tedy hrálo v posledním zápase? O 3. místo v turnaji, o 3. vítězství nad Kolínem v sezóně a o potvrzení si, že dokážeme dobrou kombinační hrou přehrávat starší a větší kluky i holky. Zápas se divákům musel líbit (pokud tedy nikam nespěchali), protože po neskutečné přestřelce skončil v základní hrací době 8:8!
Ta „osmička vpravo“ odhalila rezervy v naší hře: zejména nedůsledné pokrývání hráčů, nedostatečné blokování střel a málo efektivní rozehrávku.
Ta „osmička vlevo“ chválí náš tým za to, že nikdy nesložil zbraně (i když v zápase 3x prohrával), udržel si nasazení (i přesto, že to byl místy velmi tvrdý zápas) a často předváděl, že o sobě hráči dobře vědí, ať už při nahrávkách anebo při vzájemném zastupování na různých pozicích.
Když pak naši exekutoři nájezdů i gólman projevili příkladnou chladnokrevnost, mohli jsme s veselou odjíždět domů.
Autor: Jiří Krůša Krůšek