Na druhý turnaj vyjeli kluci získávat zkušenosti do sice nedalekých, ale z naší části Prahy velice špatně dostupných Kralup nad Vltavou. Začátek turnaje byl trochu nervózní, jelikož většina rodičů cestu trochu podcenila a tak větší část týmu dorazila později. Trenér zachovával klid, protože 4 hráči už na místě byli a tak bychom turnaj v klidu odehráli. Přesto se zamyslíme, jestli nezavést pokuty jako v elitních kategoriích. :-)
Prvním soupeřem nám byl zkušený Olymp (nutno dodat, že pro náš tým je velká většina soupeřů zkušených, protože pouze dva hráči mají zkušenosti se soutěžních utkání). O to, kdo půjde do brány jsme tentokrát museli losovat, protože se zkrátka nikomu nechtělo. Poměrně změna od tréninků, kde chtějí všichni.
Branek padalo požehnaně, ale bohužel častěji do naší sítě. Nicméně oproti minulému střetnutí to již nebyl naprosto jednoznačný zápas a bylo vidět mírné zlepšení, což je to nejdůležitější. Bude to trvat dlouhou a půjdeme po malých krůčcích, ale věříme tomu, že to bude každým zápasem lepší.
Tak zní hezké klišé, ale realitou je pak co odvedeme na každém zápase a ten druhý proti Spartě přidal trenérovi další porci vrásek. Za chvíli si bude muset pořídit další tvář. Kluci tentokrát zapomněli, že první a nejdůležitější zásadou snad každého sportu je, že musíte běhat. Alespoň když je to potřeba a když nevíte, kdy je to potřeba, tak pořád. Ale nesmíte běhat všichni na stejné místo. V našem případě za míčkem, potažmo za hráčem s míčkem. Jak nám ukázal tento zápas, tak na pochopení a osvojení tohoto pravidla budeme pracovat ještě nějaký ten měsíc. Byla to škoda, protože Sparta byla minimálně rovnocenný soupeř co se týká dovedností a schopností, ale bohužel při samotném zápase to nebylo poznat.
Stejně jako na minulém turnaji jsme si ale v posledním zápase spravili chuť a doufejme, že z toho uděláme tradici, protože když se vyhraje poslední zápas, tak se vždy odjíždí s lepší náladou. Soupeřovi hráči byli nejen nezkušení jako my, ale zároveň měli za sebou mnohem méně tréninků, takže se brzy na hřišti ukázala naše převaha. Ano, dostali jsme se pár hloupých gólů, ale to jsme vyváželi několika moc hezkými. Tak zase příště a znovu o chlup lépe. :-)
Kdysi dávno v předaleké galaxii vyrazil mistr Förster s mistrem Drašnarem a svými padawany do vzdálených koutů české galaxie. Cíl jejich cesty byla planeta Kralupy, kam naše jedi výprava dorazila více než připravená.
Jejich úkolem bylo nastolit mír v tamních koutech galaxie. K tomu, aby to dokázali, se museli účastnit florbalového turnaje. Začátek nám velmi přál. První zápas proti Rakovníku jsme se pouze rozehrávali, i přesto jsme však měli v této bitvě navrch. Naši nejmladší jezdili po hřišti, jako kdyby seděli na vznášedlech, a stříleli na soupeřovu bránu víc než celý regiment klonových vojáků. Avšak v obraně se nám tolik nedařilo a tak soupeř trochu strašil, naštěstí u strašení pouze zůstal.
Druhý náš protivník byl trochu obávanější a nebezpečnější, naštěstí se nám podařilo zlepšit naši obranu a soupeře z Vinohrad udolat.
Třetí zápas byl proti domácímu favoritovi turnaje. Byl asi nejtěžším zápasem dne, ale nás provázela síla a s její pomocí jsme si i s tímto sokem poradili a odešli ze zápasu opět jako vítězové.
Čtvrtý zápas proti Rudné dopadl nad mistrovo očekávání. Soupeřova brána byla odstřelována jako rytíři jedi při rozkazu 66. A tak i když druhá polovina galaktického zápasu byla síla na straně soupeřů, přesto nemohli naší obranu překonat. A tak byl úkol naší výpravy splněn a mír v galaxii opět nastolen našimi strážci.
Autor: Gigi, Dráša