Jako první otevřel skóre Hanzl, který poslal společně se svým kamarádem ve zbrani Janouškem obranu soupeře na párek a přidal celému mančaftu pořádnou dávku elánu! Kobza s jistotou hlídal útočné choutky týmu hostí a vše vypadalo doopravdy růžově. Stav po první třetině se zastavil na 4:1 a soupeř byl zralý na ručník.

Do druhé třetiny vstoupil domácí mančaft velmi vlažně a rozhodně se nedá říct, že by se někam hnal. Dali tak soupeři nadechnout a ten, za pořádného povyku a povzbuzování z vlastní střídačky, začal i díky přesilovým hrám postupně ukrajovat z vcelku pohodlného vedení naší rezervy. V momentě, kdy zazněla další siréna, ohlašující konec druhé třetiny, se soupeř přiblížil opravdu na dostřel a do třetí třetiny vstupovali domácí s velmi tenkým, jednobrankovým vedením.

Zahájení třetí periody by se dalo nejlépe přirovnat k chrtím závodům, či k přísloví "Každý chvilku tahá pilku". Soupeř se rozhodl využít všechny možné prostředky k zajištění výhry. Stíhací jízda tedy začala a diváci byli svědky velmi tvrdé hry, při které jednou vedli domácí a jednou zase hosté. S trochou štěstí se nakonec radovali hosté, kteří si za výhrou šli velmi sebevědomě. Příště by k dokonalosti stačilo asi už jen ubrat z bezohlednosti a uvědomit si, že to je pořád jenom hra.

Autor: Marek Máčala